kajmanka supí

Kajmanka patři podle ČR práva k nebezpečným živočichům k jejichž chovu je třeba povolení

...a z jakého zákona čerpáš? Podle vyhlášky, která platí od října 2008 spadají do kategorie dříve "nebezpečných zvířat" pouze krokodýli a jedáci (z plazů). Jak je to s CITES netušim, ale na vet. správě toto zvíře registrovat nemusíš nebo se mýlím?

Zdravím
Získat povolení k chovu tzv. ,,zvířat vyžadujících zvláštní péčí'' není v našem Kocourkově vůbec žádný problém, jde totiž spíše o zaplacení kolku 1000 Kč než o nějakou ochranu zvířat před týráním,je ale třeba také počítat s pravidelnými kontrolami chovných zařízení osobou povolanou veterinární správou, která však v 99 % ani neví jak má dotyčné zvíře vypadat. Zvíře vám bez problému prodají, je totiž na majiteli aby zvíře přihlásil.

Po přečtení prvního příspěvku (madmike) mi došlo že je v platnosti nový paskvil vyhlášky, ve kterém želvy opravdu nejsou.

Osobně s chovem tohoto druhu zkušenosti nemám, ale chovají ho u nás v Teraristickém kroužku.Vyžaduje trochu větší prostor. Na internetu bude informací dost ,hlavně v angličtině.

zaplatit litr není problém, kontroly jsou opruz, ale dá se to snést

obecně o chovu jsem si načetla, spíš by mě zajímaly nějaké vlastní zkušenosti - líbily se mi kajmanky chované ve stanici přírodovědců na andělu, krásně se fotily Co takhle mám z doslechu, že to někdo choval v bytě, tak to dřív nebo později dal pryč, ale nevím zda kvůli velikosti či agresivitě...

Jak už zde padlo - "nebezpečná zvířata" již nejsou a jsou již "zvířata vyžadující zvláštní péči. Vyhláškou č. 411/2008 Sb. se ruší vyhláška č. 75/1996 Sb.,takže registrace se již týká pouze jedovatých plazů a krokodýlů. Nedělejte si tedy s registrací starosti. Alespoň prozatím, než se ukuchtí další legislativní paskvil.

tak už jsem to našla, je to tady:

http://www.mevs.cz/cinnosti-postupy/nebezpecna-zvi rata/

konečně ,,rozumná" legislativa - kajmanka z toho vypadla, takže mohu vesele chovat:)

konečně ,,rozumná" legislativa

Obávám se, že s tímto chovatelé krokodýlů a jedovatých hadů nebudou až tak souhlasit. Ani já nesouhlasím, i když jsem se zbavil povinnosti registrace nebezpečných druhů.

chápu a proto jsem slovo rozumná dala do uvozovek jinak je to ale spíš k pláči...

Měl bych jeden takový dotaz. Koukám že kajmanka supí má stejný výskyt jako želva nádherná a co jsem tak různě četl a slyšel tak jsou schopné u nás v přírodě přežít zimu (jak se toho lidé zbavovali tak že to pouštěli do přírody však víte). Dokonce i našli někde v přírodě i její snůšku. Tak by mě zajímalo jestli toho muže být i schopna ta kajmanka supí? Díky moc.

To jest volovinismus.
Nejde o Kajmanku supí - Macroclemmys temmincki z Floridy, ale o Kajmanku dravou - Chelydra serpentina, která má stejný areál rozšíření, jako Trachemyska. Tohle je následek používání českého názvosloví místo latiny.
Nadto není tak úplně jisté, ze které populace ta faremní Chelydra je, navíc něco jiného je přežití ve velkém rybníce, kterým protéká potok a přináší okysličenou vodu a brání promrznutí a něco jiného jezírko 2 m na 1 m při 40 cm hloubce vody...

Zimování na tvrdo někde venku určitě ne. Tak jako u nás teploty v místě výskytu kajmanky supí dolů nepadají. Navíc kouni na letošní zimu - jeden den je -10 a druhý +6, to není zrovna ideální. O nějakém lehčím zimování v šeru, chladnější vodě a s omezeným krmením by se snad uvažovat dalo, ale to spíše u kajmanky dravé, která má severní hranici výskytu až v Kanadě. Navíc je rozdíl (u těch zmíněných trachemysek) jestli u nás zimují v zahradním jezírku, kde to kolísání teplot může opravdu dělat neplechu, nebo někde ve slepém rameni Odry, kde je dostatečná hloubka a objem vody, který si dokáže udržet stabilnější teplotu.
Jinak k dotazu-sám chovám kajmanku dravou. V únoru 2010 měla karapax 3,5 cm na délku. Teď je konec ledna 2012 a karapax dosáhl 16 cm. Ještě se bez problému vejde do akvárka s plochou dna 90X40, ale už přemýšlím o něčem definitivním. Na léto je v plánu jezírko na zahradě a upřímně si nedovedu představit chov kajmanky supí, která dosahuje daleko větších rozměrů v bytových podmínkách - resp. asi by to nějak šlo (já musím tu svou vměstnat mezi 6 hroznýšovitých hadů, 5 dalších vodních želv a sklípkany )) Nicméně kajmanka supí je můj sen, ale raději si o ní nechám jen zdát ))

Taky ono ty kajmanky, co tu byly vesměs nalezené nebyly supačky, ale Ch.serpentina- Macrochelyska to byla snad jen jednou. A nemyslím si, že by ji někdo vyhodil. Spíš někomu utekla ze zahradního jezírka.

Jinak oba druhy tu mohou za určitých okolností přežít zimu, pokud k tomu maj podmínky. Ale ta Macrochelyska asi jen v případě mírné zimy, jako je zatím ta letošní. Ono tvrdší mrazy nevaděj, pokud jsou krátkodobě, páč nestihne promrznout půda do větší hloubky. Takže pokud to zvíře má možnost najít bezpečný úkryt, tak to dá. Pokud mrzne dlouhodobě, jako to bylo loni, tak těžko..

Myslel jsem,že kajmanky rostou pomaleji,ale koukám,že to je celkem fofr.Takže do 40cm mohou při dobrém krmení dorůstat cca 6-7 let

Supačky možná rostou o něco pomalejc, nebo aspoň ta co jsem měla nějakou dobu doma tak v porovnání s Chelydrama tak rychle nerostla. Ale normální zdravé Chelydry tuhle velikost budou mít za kratší dobu, když to vemu teď podle Drtiče, kterýho mám od čerstvého mláděte a něco přez 2 roky nevim přesně, tak má přez 20cm a to ho extra nepřekrmuju. Ta druhá menší Chelydra teď už roste taky, ale ne tak rychle- na ní se zřejmě poznamenal předchozí majitel. dostala jsem ji jako "odrostlejší mládě neurčeného věku", ale spíš si myslím, že byla delší dobu zaražená v nevyhovujících podmínkách. Ze začátku hodně špatně žrala, měla zakalené oči a vypadala pořád taková na chcípnutí. Srovnala se až po nějaké době, začala normálně žrát a růst. Ale v porovnání s tím samcem je prostě pořád připozaražená. Co jsem měla ty serpentiny v jezírku, tak ty jsem získala jako subadultní už docela pěkné, ale vždycky když jsem je na podzim vytáhla z toho jezírka, tak jsem koukala o co zas za sezónu vyrostly.

A tu kajmanku dravou plánuješ mít v tom jezírku tak od dubnu do září nebo jak dlouho? Jak dlouho by tam asi tak mohla byt ta kajmanka supí? Jen mě to tak zajímá.

supačku jsem měla jen asi 3/4 roku "na hotelu" a normálně v bytě, ale serpentýny jsem měla v zahradním jezírku v podstatě od mrazů do mrazů. Bylo to v Jizerkách, kde to zhruba tak vycházelo- ten duben-září, páč tam je docela drsné podnebí, ale želvy v pohodě fungovaly. Přežívaly v pohodě i to, když už se udělala na hladině tříšť. V nižších polohách s mírnějším klima by tam myslím mohly být i dýl.

Kajmanky nemají chybu.Pár měsíců jsem pomáhal v karanténě jednomu importerovi a ten tam měl 2ks cca 40 a25cm velké v karapaxu.To co dokážou čelisti kajmanky je fakt síla.Prst bych tam mít nechtěl.
Našel jsem,ale,že má 2 poddruhy.
http://www.chelonia.org/chelydrasandmacroclemysgal lery.htm

Jj, na to jsem koukala taky. Ale ten floridskej poddruh jsem ještě nikdy neviděla "live".
Já co jsem měla před lety ty adultky Ch.s.s, tak jsem je musela dát pryč při stěhování stejně jako všechno, co potřebovalo velká akvária, páč jsem se stěhovala do bytu, kde na to nebyla nosnost podlahy. Teď mám 2 mláďata serpentýn- 1,0 je jistej, to druhé zvíře je zatím dost malé, ale mohla by to být 0,1) coby "drtiče odpadků"- žerou myši a ryby co nesežrali hadi. Je fakt, že to jsou úžasný zvířata, ale zrovna teda kajmanky ten titul "nebezpečné zvíře" měly na rozdíl od třeba rohatek docela oprávněně, páč větší jedinec kus ruky ukousnout umí bez problémů

JInak co se týče těch Macrochelysek, tak jsem si vzpoměla co mi líčila kolegyně, která má přez léto větší supačku v zahradním jezírku. Že se jim jednou ztratil pejsek, westík a nemohli ho najít. Až když želvě čistili jezírko, tak tam našli zbytky jeho obojku.

Sežrala ho želva?! Jak velká byla, že dokázala sejmout westíka???

Přesnou velikost nevim, neptala jsem se, ale adultní supačka. Viděla jsem ji jen přez vodu v tom jezírku a je to zvíře ze třídy "nukleární hovado"

Ty bláho,to museli čubrnět.Holt byl v potravním řetězci na nižším stupni.Našeho "labíka" by tak akorát pořádně pokousla při koupání.Ten,když vidí vodu,má tunel a na konci H2O.

tyjo tím bych si nebyla tak uplně jistá, ta krasavice v tom jezírku by možná zvládla i vlčáka Ono přecejen když se zakousne a stáhne tu kořist pod vodu, tak pes proti ní nemá moc šancí.

To máš pravdu,když se zakousne a nepustí,tak se za chvíli pes vyčerpá a utopí se.No a pak už si s ním želvička může dělat co chce.

Ono stačí, když ho trefí dobře za krk, nebo za palici, není třeba ho topit. Useknuté čumáky od chelyder jsem viděl u mývalů vícekrát. Co dokáže macroclemyska s mnohonásobně větší palicí a lepším zobákem si lze dobře představit.

Co dokáže macroclemyska s mnohonásobně větší palicí a lepším zobákem

Krom pořádnýho zobáku taky s parádníma drápama. Želva, která hmotnostně nebude mít moc daleko k tomu vlčákovi má dost velké drápy na to, aby ho s nima přirozpárala. Mně osobně stačilo, když jsem je podcenila ve snaze dávat si bacha na tlamku, tak mě s nima ometl Drtič odpadků- mládě Ch.s.s. v té době s cca 18cm karapaxem po ruce a bylo to opravdu dost citelné, i od toho prcka. A to se jenom snažil se vyprostit, když jsem ho držela. Při představě, že se želva na férovku zakousne tím svým zobanem, zatáhne kořist pod vodu a zapře se do ní drápama, přičemž do toho vloží svou úžanou sílu a nemalou hmotnost...

To je pravda. Na nich mě vždy od mala fascinovaly ty jejich "psí nohy"..

Useknuté čumáky od chelyder jsem viděl u mývalů vícekrát

Není divu vzhledem k síle stisku čelistí.Každopádně jsou to úžasní tvorové.

Pokud vás někdy napadlo jak asi může být kousanec do zadku od supice nepříjemný, tak tady je video pro lepší představu: http://www.youtube.com/watch?v=A2XDmvFQJjY

A to bylo jen želví batole

Já zas na stránce www.chelydra.org našel, že sou 4 poddruhy:
Chelydra serpentina rossignoni
Chelydra serpentina serpentina
Chelydra serpentina osceola
Chelydra serpentina acutirostris

tak a už v tom zase budou zmatky

zas na 2 str, když se člověk koukne na oblasti výskytu, tak že by se tu objevily ty středoamerické poddruhy zas tolik nehrozí. To co se sem vozí jsou nominátky. O těch floridských jsem fakt nikdy neslyšela, že by je někdo někdy přivezl...navíc ty by měly být od těch serpentýn poměrně dobře odlišitelné.

Zajímalo by mne v jaký velikoti se dá určit pohlaví kajmanek,máte někdo zkušenosti? Díky za odpověď.

tak samci se dají poznat už celkem jako malí. když je zvedneš za ocas, tak při tom často vystrkujou penis...dělaj to už zvířata s cca 10cm karapaxem.